A co naši ptáčci?

ms_mistrovicka.jpg

Během tří dnů proběhly celkem čtyři vizuální přednášky "A co naši ptáčci?" pro mateřské školky v Kamenickém Šenově a ZŠ na Práchni. Již v minulém roce proběhla podobná přednáška spojená s hlasy našich ptáčků v aule pro sto žáčků ZŠ v Kamenickém Šenově, spojená s výtvarnou soutěží.
Jaro se nezadržitelně blíží a hlasy sýkorek, hýlů, brhlíků, kosů, nebo již přilétlých drozdů z teplých krajin, nám s ránem oznamují jeho nezadržitelný příchod.
V minulých týdnech děti v okolí mateřinek a svých domovů pověsily námi zhotovených 140 květináčových krmítek s tukovou směsí nejrůznějších semínek. Jsem tak moc rád, že všechny krmítka po Šenavě již visí.
Cílem bylo připomenout naše drobné opeřence, které mnohdy již děti neznají, oproti velkým zvířatům v zologických zahradách, kdy naši ptáčci vymírají se ztrátou svého přirozeného prostředí, kdy mění se radikálně naše životní prostředí, naše zahrádky bez keřů, bez ovocných stromů... proto se může brzy stát, že třeba za dvě desetiletí se na některé naše ptáčky budeme chodit dívat do ZOO. V Červené knize ohrožených druhů ČR je již celkem 143 druhů opeřenců chráněných státem, kdy v seznamu najdete třeba i vrabce domácího apod. Za posledních 15 let zmizelo z naší přírody celkem na 10 milionů populace drobného ptactva! Důvodem toho je přemnožení škůdců, a je zapotřebí více chemie na zeleninu a ovoce.... přitom stačí ve svém okolí udělat tak málo! V Anglii přikrmuje ptáčky 2/3 populace, kdy letitou výchovou je to již zcela přirozené. A u nás?
Ale není to jen přikrmováním a věšením ptačích hnízdních budek. Je to právě myšlením nás při jednotlivých rozhodnutích, např. třeba při zateplování (nejen) panelových domů vložit do nové fasády nová betonová hnízdiště pro ptáky, či netopýry. Vytvořit přes léto pítka na zahradách a úkryty ke hnízdění v podobě nových keřů. Kde jsou ty doby, kdy měl každý na zahrádce šípkový keř? Dnes tak oblíbené thůjkové živé ploty vytlačují dřívější brslenové, trnkové, či ptačí zob, které dávají krom okrasy i drobné plody a obživu pro ptáky.
Připadá mi to jako bychom v dnešní přetechnizované době plné informací ztráceli přirozený zájem o své okolí, o krajinu a letitou harmonii vztahu člověka a přírody za našich babiček a dědů. Stále více zabetonované a elektronické-virtuální prostředí nám svobodně ničí přirozenou citlivost a vnímání dívat se kolem sebe. Budeme muset znovu objevovat již dávno objevené, moudrost a vztahy starších generací.
Přednášky v mateřinkách zhlédlo celkem na 120 dětí, kdy jejich zájem a úsměvy mi však daly naději do budoucna. :)
 
Václav Frömmel, předseda sdružení
 
Obrázky k článku najdete v naší fotogalerii v albu: A co nači ptáčci?